Advokacie na křižovatce: Hrozba nebo příležitost?
Umělá inteligence (AI) generující sofistikované texty či jiné formy výstupů mnohdy nerozeznatelné od lidské tvorby přestala být tématem vědeckofantastické literatury a stala se hmatatelnou realitou, která proniká do všech oblastí profesního života. Tradičně konzervativní obor, jakým je advokacie, není výjimkou. Jsou advokáti v ohrožení? Cílem tohoto příspěvku není nabídnout jednoduchou odpověď, ale rozebrat, zda tento technologický posun představuje pro české advokáty existenční hrozbu, nebo spíše bezprecedentní příležitost k transformaci a růstu. Pro zjednodušení budu v textu pracovat s pojmem AI ve smyslu generativních jazykových modelů jako ChatGPT nebo Gemini.
Dichotomie AI v advokacii: Hrozba vs příležitost
Pochopení dopadu této technologie na právní praxi vyžaduje uznání její fundamentální duality. Nejedná se o jednoznačně pozitivní či negativní technologii; její vliv je determinován způsobem, jakým je využívána, a mírou kritického myšlení, s jakou jsou její výstupy přijímány.
AI jako akcelerátor efektivity a kvality: Argumenty PRO
Hlavním argumentem pro využívání nástrojů AI v advokacii a dalších právních službách je její schopnost dramaticky zvýšit efektivitu a uvolnit lidský potenciál pro úkoly vyžadující vyšší kognitivní schopnosti.
- Automatizace rutinních úkolů: Právní rešerše, analýza judikatury, revize smluv či generování prvních návrhů dokumentů.
- Zvýšení produktivity: Uvolnění kapacity pro práci s vyšší přidanou hodnotou – strategii, vyjednávání a komunikaci s klientem.
- Zvýšení kvality a prediktivní analýza: Odhalování nekonzistencí, snižování rizika chyb a predikce výsledků sporů na základě dat.
Rizika a etické výzvy: Argumenty PROTI
Nekritické přijetí AI je spojeno se závažnými riziky, která mohou ohrozit nejen jednotlivé případy, ale i integritu celé profese.
- Faktická nespolehlivost a "halucinace": AI si může vymýšlet fakta, citovat neexistující judikáty nebo odkazovat na zrušené zákony, byť je v této oblasti za poslední roky znát citelný posun k lepšímu.
- Nedostatek kontextuálního a emočního chápání: AI postrádá lidský úsudek, empatii a schopnost chápat jemné nuance mezilidských vztahů, a to navzdory proklamacím poskytovatelů.
- Ohrožení profesních povinností: Vkládání citlivých informací je v přímém rozporu s povinností mlčenlivosti. Plnou odpovědnost za poskytování právních služeb navíc vždy nese advokát, nikoli software.
AI nenahradí člověka. Ale lidé, kteří ji používají, nahradí ty, kteří ji nepoužívají.
Praktické dopady AI na výkon advokacie v České republice
Většina českých a slovenských advokátních kanceláří již AI v nějaké formě využívá. Na trhu se objevují specializované nástroje, které mění každodenní práci i strukturu právního trhu.
- Ohrožení juniorních pozic: Automatizace nejcitelněji dopadá na úkoly praktikantů, koncipientů, ba dokonce i juniorních advokátů.
- Posílení role seniorních právníků: Role seniorů se posouvá k supervizi, strategickému plánování a finální kontrole výstupů AI.
- Změna obchodních modelů: Tlak na efektivitu nutí kanceláře přecházet od hodinové sazby k ceně za projekt nebo odměně založené na přidané hodnotě.
Regulatorní a etický rámec v ČR
Česká advokátní komora (ČAK) vydala stanovisko, které zdůrazňuje, že AI je pouze nástroj a plnou odpovědnost nese vždy advokát. Absolutní prioritu má povinnost mlčenlivosti. Na evropské úrovni pak přichází Akt o umělé inteligenci (AI Act), který zavádí rizikově orientovaný přístup. Většina nástrojů v advokacii spadne do kategorie s minimálním rizikem, kde bude klíčová povinnost transparentnosti. S ohledem na vysoce odbornou práci je však zásadně doporučováno implementovat navrhované přístupy jako je human-in-the-loop nebo řízení vstupů/výstupů.
| Riziko | Popis rizika v kontextu advokacie | Mitigační strategie a doporučené postupy |
|---|---|---|
| Faktické chyby a "halucinace" | Generování nesprávných právních informací, citací neexistujících judikátů. | Nikdy nekopírovat bez ověření; používat specializované právní nástroje; implementovat dvoufázovou kontrolu. |
| Porušení advokátní mlčenlivosti | Vkládání citlivých klientských dat do AI modelů. | Zákaz používání AI pro klientská data; využívat enterprise licence a on-premise řešení; anonymizace dat. |
| Ztráta kritických dovedností | Nadměrná závislost na AI může vést k atrofii analytických a rešeršních schopností. | Vzdělávat právníky, aby AI chápali jako asistenta, ne náhradu; změna vzdělávacího modelu. |
| Právní a etická odpovědnost | Nejasnosti ohledně odpovědnosti za chybu AI. Dle stavovských předpisů je to však vždy advokát. | Jasné interní směrnice; ověření pojištění profesní odpovědnosti; dokumentace a auditní stopa. |
Závěr: Jak se adaptovat a prosperovat?
Pasivní vyčkávání není udržitelnou strategií. Budoucnost advokacie spočívá v modelu "kentaura" – symbióze lidské intuice a strategického myšlení, která řídí obrovskou výpočetní sílu AI. Úspěšný advokát budoucnosti nebude ten, kdo se snaží AI porazit, ale ten, kdo se ji naučí nejlépe "osedlat".
- Pro jednotlivce: Proaktivně se vzdělávat, rozvíjet "lidské" dovednosti (kritické myšlení, empatie) a budovat osobní značku.
- Pro kanceláře: Vypracovat AI strategii, investovat do bezpečných technologií a školení, a revidovat obchodní model.
- Pro vzdělávací instituce: Modernizovat osnovy a zařadit do výuky právní technologie a práci s daty.